2.7.2021

Ke splnění dluhu poštovním poukazem

Pro závěr o splnění povinností přiznaných exekučním titulem není rozhodující, kdy povinný příslušnou částku poukázal prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, ani to, kdy se poukázka dostala do dispoziční sféry oprávněného, ale to, kdy byla oprávněnému částka skutečně vyplacena (viz výslovné znění § 1957 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku). Hodlá-li ...

Zobrazit celý článek

23.4.2021

K popírání pohledávek přihlášených do rozvrhu výtěžku dražby nemovitých věcí

Dle usnesení Nejvyššího soudu ČR pod sp. zn. 20 Cdo 2147/2010 z 30.5.2012 mohou být pohledávky přihlášené do rozvrhu výtěžku prodeje nemovitých věcí popřeny každým z účastníků rozvrhu, tedy věřiteli, osobami oprávněnými z věcných a nájemních práv, a povinným co do jejich pravosti, výše, zařazení do skupiny a pořadí, a to při rozvrhovém ...

Zobrazit celý článek

21.4.2021

Zřízení EZP po zahájení insolvenčního řízení

Dle usnesení Nejvyššío soudu č.j. 20 Cdo 2081/2020-224 z 11.8.2020 s ohledem na to, že po zahájení insolvenčního řízení lze exekuci nařídit nebo zahájit, nelze ji však již provést (§ 109 odst. 1 písm. c) ins. zák.), je možno, přestože pouhým jazykovým výkladem zákonných ustanovení lze dospět k závěru, že po zahájení insolvenčního řízení nemůže ...

Zobrazit celý článek

30.3.2021

Vyzvat ve smyslu § 1931 OZ lze i jen exekučním návrhem

Dle usnesení Nejvyššího soudu ČR pod sp.zn. 20 Cdo 3782/2018 z 3.12.2018 „Zákon nestanoví obsahové žádosti (výzvy) k zaplacení celé pohledávky podle ustanovení § 1931 o. z. Za žádost je proto třeba považovat jakýkoliv projev vůle, z něhož je zřejmý úmysl oprávněné žádat povinnou o zaplacení celého dluhu." Poukazuje pro srovnání například ...

Zobrazit celý článek

25.3.2021

Vůči soudu nelze spáchat podvod uvedením v omyl smyšleným návrhem

Nejvyšší soud České republiky dospěl 28.04.2005 ve svém usnesení pod sp. zn. 11 Tdo 229/2004 k závěru, že naplnění zákonného znaku skutkové podstaty trestného činu podvodu podle § 250 odst. 1 tr. zák. spočívajícího v „uvedení někoho v omyl“ nelze spatřovat v tom, že obviněný podal k soudu žalobu, která obsahuje vědomě nepravdivá ...

Zobrazit celý článek